Jak prožít volné dny, když je doma celá rodina, v pohodě a beze stresu

Téma tohoto článku ve mně dřímalo už od adventního času, ale teprve teď konečně získalo ucelenou podobu. A na jarní prázdniny, které teď v Ostravě jsou, se docela hodí. Svátky, prodloužené víkendy, prázdniny, dovolené jsou krásná věc, kdy rodina může být víc pospolu. Ale právě to může zároveň přivolat nejednu horkou chvilku. Jak si užít - a ne jen přežít - volné dny, když zrovna nikam nejedeme? Hlavně to nepodcenit.

Jistě, jsme spolu jako rodina rádi, ale... Děti se po chvíli začnou nudit a vzájemné působení mezi partnery také leckdy narazí na, řekněme, lehce odlišné představy. Naše letošní Vánoce byly mimořádně příjemné a klidné, protože jsme se drželi několika základních pravidel, jak rozptýlit pozornost a nasměrovat energii od hádek ke spolupráci.

Chodíme ven
Jít ven je nutnost. Skoro za každého počasí. Vyrážíme do terénu i na Štědrý den, aby nám to čekání na Ježíška líp uteklo, natož pak o běžných prázdninách a svátcích. Výlet, nebo aspoň delší, minimálně hodinová procházka nebo návštěva hřiště, je úplným základem.
Naučila jsem se, hlavně v zimě, odložit povinnosti a využít denního světla a krásného počasí. Nádobí do myčky přece můžu naskládat i za umělého osvětlení, až se vrátíme domů.
Snažíme se jít ven, pokud zrovna nepadají trakaře. Když sněží, navlečem se do oteplováků, když mrholí, hodíme na sebe nepromokavou výbavu a gumáky. A tradá za dobrodružstvím! Však nejsme z cukru.

Lenošíme
Zdá se vám to v rozporu s předchozím bodem? Ale vůbec ne! Jsou dny, kdy se jít ven opravdu nehodí. A pak jsou dny, kdy si po dlouhém a vydařením výletě zasloužíme odpočinek. To pak roztáhneme gauč, všichni se na něj rozložíme, v zimě zakutáme pod deku a relaxujeme u pohádek, čteme, skládáme puzzle... A když se u toho děti chvilku nudí, necháme je. Trochu volného prostoru k zapojení vlastní fantazie a vymýšlení zábavy jim jen prospěje. V tom případě se ovšem připravím na to, že můžou být trochu vytahané hračky. No a? Ono se to nezblázní a uklidíme to, než půjdeme spát.

Hrajeme si
Deskové hry, pexeso, domino, puzzle, skládáme kostky... S dětmi vaříme v jejich kuchyňce, nebo aspoň "konzumujeme" jimi připravené plyšové pochutiny. Navlékáme korálky, vystřihujeme... Stavíme překážkovou dráhu... Hrajeme si s plastelínou, vystřihujeme, tvoříme...  Přeléváme vodu, šleháme mýdlovou pěnu... Pečeme... Zkrátka když máme chuť být aktivní doma, tak jsme - hlavně všichni spolu. Jako rodiče přijmeme návrhy dětí a věnujeme jim plnou pozornost. Ideálně oba dva současně. Pro nás to znamená překonat lenost / únavu / dojem, že právě teď musíme nutně dělat něco dospěláckého. Pak najednou zjistíme, že se báječně bavíme.

Mlsáme
Ve volných dnech se hodí porušit občas pravidla, a tak si klidně dáme čokoládu nebo o Vánocích cukroví, nasypeme si oříšky, povolíme si to, co jindy ne. Mlsáme a máme z toho svátek. Však to vyběháme.

Zpíváme si
No ano, jsme taková krákoravá rodinka - hlavně teda já a děti. Zpíváme si v autě, na vycházce, no a samozřejmě doma. Písničky lidové, z pohádek i z Yamahy. Jak začne vystrkovat růžky nuda, nahodíme melodii a je hned veseleji.

Jsme offline
Letos se mi povedlo po velkém předvánočním pracovním shonu vypnout a co nejvíc času trávit mimo počítač. Bylo to osvobozující a uvolňující. Před pár lety jsem si na desetidenní dovolenou úplně zapomněla vzít mobil. A světe, div se, vůbec mi nechyběl! Výhodou je více prostoru na děti a na skutečný život. Věřte, stojí to za to.

A hlavně: Jsme v klidu!
Letošní Vánoce jsem pojala úplně volně. Žádné velké smejčení, všecko to obecné šílení šlo nějak mimo mě, a přesto se podařilo vytvořit fajn vánoční atmosféru a pohodu. Stromeček jsme měli, dárky, jmelí, cukroví i věnec na dveře taky, a ještě ke všemu letos konečně i světýlka na balkóně. Možná snad právě proto, že jsem se nestresovala.
Úspěch svátků mě vedl k jednoznačnému závěru, který se dá uplatnit kdykoliv: 

• Učím se pouštět z hlavy nesmyslné termíny: oběd nemusí být ve 12:00, nikdo hlady neumře. 
• Tradice jsou hezká věc, ale když je porušíme, svět se nezboří: ať je neděle nebo ne, krmě nemusí být slavnostní, těstoviny jsou ok, ba naopak děti je nadevšecko ocení. 
• Pěkné prostředí povznáší, ale všeho s mírou: byt se nemusí blejskat, hlavně, když je v základu čisto. Nehoním se za výsledky, které stejně nemají dlouhého trvání, nekladu si nesplnitelné cíle, jako například byt, kde je vše na svém místě déle než 10 minut. Nemusí mě pak ničit, když děti rozhází hračky nebo nechají otisky prstíků na dveřích.

Mít všecko podle předpisů, to není v životě to nejdůležitější. Zato rodinná pohoda a příjemná nálada domova, kam se vždy těšíme, ta za to stojí. 

Líbil se vám článek? Přečtěte si i další příspěvky z našeho blogu. 
Víte o kamarádkách, které by mohl zajímat? Sdílejte :-) 
Chcete být pravidelně informováni o nových článcích? Lajkněte naši FB stránku Stejná vlna.