Jak nás zachránila sklenice proti nudě

Tento týden jsme se tak dlouho chystali na koupaliště, až sprchlo a nešli jsme nikam. Přeháňka sice zakrátko přešla, ale děti se mezitím rozkňouraly a bylo po náladě. Navíc už bylo stejně docela pozdě. Už jsem myslela, že máme zkažený zbytek odpoledne, ale pak jsem si vzpomněla na sklenici proti nudě a den byl zachráněn.

Nápad to není můj. Nějaká americká máma ho sdílela v diskusi na Facebooku pod příspěvkem Adrianne Hedger. Adrianne je autorkou cartoonů o životě rodičů a dětí. Její červencový příspěvek vystihuje situaci v mnoha domácnostech s prázdninujícími dětmi.

 
A právě pod ním se jedna žena podělila o to, jak řeší chvíle, kdy se ozve ono děsivé zakvílení "Já se nudím". Mají schránku proti nudě. Je to neprůhledná nádoba, v níž jsou uložené papírky s úkoly. Když zavládne otrávenost, dotyčný znuděnec si vytáhne úkol a ten musí splnit.
To je něco pro nás, nastávající prvňačka totiž občas nudu taky děsně prožívá.
A právě ve chvíli krize po koupálkovém fiasku jsem si řekla, že schránku proti nudě společně vyrobíme. V té chvíli bylo lékem proti zklamání a nudě už jen její samotné tvoření, příště už nám poslouží její obsah.

Jak na to

Nejdřív jsem nastříhala obyčejnou A4 na proužky. Na každý z nich jsem potom napsala nějaký úkol. 
Z poloviny úkoly hravé, které Julinku baví (maluj si, čti si, skládej puzzle, zazpívej tři písničky, zahraj si na flétnu, pohraj si s plastelínou atd.). 
A z druhé půlky úkoly uklízecí, samozřejmě takové, jaké zvládne (porovnej si knihy, poskládej boty, najdi a posbírej svoje oblečení po bytě, umyj po sobě talířek, ukliď hračky, zameť kuchyň...). 
Formulovala jsem to jednoduše, aby si Julinka úkol dokázala sama přečíst. S vymýšlením úkolů mi pomáhala, tak by jí měly sedět.

Papírky jsme natočily na tužku, aby byly smotané a nikdo tak neviděl, co si tahá. 

Potom jsem našla vhodnou nádobu. Tou byla u nás nízká, ale široká zavařovačka (aby se vešla dětská ručka). Oblepila jsem ji barevným papírem, na nějž jsem napsala pravidla používání sklenice. Aby uvnitř nebylo vidět lepidlo, druhý proužek papíru jsem dala dovnitř do sklenice. 

Sklenici jsem nakonec naplnila stočenými papírky s úkoly a bylo (skoro) hotovo. Ještě mám v plánu koupit v galanterii nějakou vhodnou stuhu, kterou sklenici ovážu, aby vypadala pěkně. Tak jsem zvědavá, jestli to dotáhnu do konce, nebo už bude napořád taková, jako dnes.

Po celý podvečer si pak Julinka tahala úkoly a svědomitě je plnila. Uvidíme ale, jak ji to bude bavit, až zavládne opravdu skutečná nuda :-)