Jak nás děti učí: K čemu jsou dobré masáže miminek
Už to bude šest let, co jsem poprvé slyšela o baby masážích. Jako novopečenou maminku mě to hned nadchlo. Představovala jsem si, že budu něžně hladit svoji holčičku nějakými voňavými olejíčky a obě si to budeme moc užívat. Jaká byla realita? Proč byla Julinka ideální adeptkou na masáže? A jak se z nadšené mámy stala lektorka masáží dětí? Dočtete se už o pár řádků dál...
Julinka cestovala na svět docela hezky. Po celou dobu porodu jsem byla klidná, cítila se, ač to zní neuvěřitelně, velmi příjemně, jako v tranzu. Porod jsem si užívala. Pak ale přišla nevrlá porodní asistentka, houkla na mě, že něco dělám špatně (odpočívala jsem zrovna, když ona chtěla, abych to mimino už konečně porodila) a já se jako správná premiantka zalekla, že nebudu dokonalá. Vytrhla jsem se z onoho krásného rozpoložení a kontrakce se poroučely.
Po jemné, velmi přátelské manipulaci od vlídné lékařky jsem nakonec souhlasila s podáním oxytocinu, ač jsem toužila po přirozeném porodu.
A zřejmě jsem dostala větší dávku, než jsem měla, protože si narození své holčičky vůbec nepamatuju. Cítila jsem jen obrovskou černou vlnu bolesti a pak jsem už slyšela volat, že miminko je na světě. Manžel tvrdí, že ze mě malá úplně vyletěla. Tady někde vidím počátek jejího neklidného založení. Prostě její cestu z bříška ukončili až příliš naráz a nešetrně.
Byla nádherná, voňavá, úžasná...a absolutně netrpělivá. Zlobila se u jídla, málo spala, byla totálně neodložitelná. Chtěla se pořád jen chovat, kočár nesnášela, spala hlavně u prsa. Později jsme si zažily období špatného přibírání, bojkot kojení a téměř ztrátu laktace. Vše jsme nakonec překonaly, znovu se rozkojily, i usínat se Julinka naučila a dnes je z ní moc šikovná budoucí školačka. Ale zpětně vidím, že byla ideální kandidátkou na baby masáže. A je mi líto, že jsem tehdy ještě nevěděla, jak na to. Třeba bychom se některým potížím vyhnuly, nebo je aspoň snadněji překonaly.
Masírujeme. Nebo ne?
Na kroužek masírování jsem začala chodit, když byly Julince tři měsíce. Snášela to většinou v pohodě, někdy jsme masírovaly celou dobu, jindy jsme zvládly namasírovat jen část tělíčka a pak už nechtěla. Ale celkově jsem z toho měla krásný pocit.
Protože jsem si tahy masáže zapamatovala (možná i zapsala, už ani nevím, ale podobá se mi to), nadšeně jsem si jednoho krásného odpoledne nachystala doma na zemi ležení, přinesla si olejíček, kterým jsem Julinku mazala po koupání, a pustila se do práce. A ouha, miminko nespolupracovalo! Plakalo, propínalo se a kroutilo, chtělo cokoliv, jen ne masáž. Po pár pokusech jsem to tehdy zklamaná zabalila.
Pak jsem to doma zkusila ještě nekolikrát a občas se povedlo, hlavně v rychlosti večer po koupání, ale když jsem si udělala odpoledne prostor na pořádné masírování, nešlo nám to.
Tak jsem to bohužel vzdala.
Když byla Juli větší, částečně jsme se k masírování vrátily. Poté, co jsem si udělala masérský kurz, ode mě začala masírování dokonce vyžadovat.
Zase jsem se pro masáže dětí nadchla a nakonec, ve druhém měsíci druhého těhotenství, si udělala lektorský kurz baby masáží. Tam jsem poznala své chyby a jejich řešení a tyto znalosti teď ráda předávám klientkám na kurzech baby masáží nejen v Porubě.
Syna jsem pak masírovala hned v porodnici, už vyzbrojená know how, a funguje to úplně jinak. I syn je jiný. Mnohem klidnější, uvolněnější, vždycky líp usínal, má daleko menší problémy s atopickým ekzémem než Juli. Samozřejmě, že každé dítko je jiné, ale vidím, že pravidelné večerní masáže jeho pohodářství pomohly.
Tak k čemu tedy ty masáže jsou
Julinka s jejím neklidem by z pravidelného masírování rozhodně profitovala. Masáže totiž mají spoustu super účinků. V jejím případě tyto:
Harmonizace. Masáže miminek prokrvují orgány, a tím se k nim dostává výživa, orgány lépe fungují a celá fyzická schránka miminka se vylaďuje. Jako dělané pro dětičky neklidné, které se ve svém těle necítí úplně dobře, v období překotného růstu apod.
Relaxace. Masáže přinášejí uvolnění jak tělíčka, tak dušičky. Moje pediatrička to sice nikdy nepotvrdila, ale měla jsem pocit, že Julinka je lehce hypertonická. Ne, že by se vysloveně propínala do luku, ale byla vždycky pevná a v mírném svalovém napětí. Po masáži se v těch pár případech, kdy jsme měly úspěch, vždycky uvolnila.
Léčení dušičky. Masáže také pomáhají uvolnit u dětí porodní trauma. Projevuje se to usedavým pláčem, jako když se protrhne přehrada. Může to přijít hned při prvním pokusu nebo až s odstupem při pravidelném masírování. Julinka skupinové lekce snášela líp, protože masáž nebyla tak intenzivní. Ale doma, kde se cítila v bezpečí, plakala. A já, neznalá věci, jsem raději masírování odložila...
Lepší spánek. Masáže pomáhají k usínání, spánek bývá také hlubší a kvalitnější. Tady není co dodat, že?
Láska. Masáže dodávají dětátku pocit, že je milováno, že je v bezpečí, že o něj někdo pečuje. Což přispívá k uklidnění a odplavení stresu.
Sebejistota. A nakonec, když se do toho dostaneme, masáže dodají rodičovské sebevědomí i maminkám. Co bych za to dala, ve chvílích, kdy jsem brečela únavou z toho, že nevím, jak své holčičce pomoct, aby se cítila líp. Aby se zase klidně napila mlíčka. Aby spinkala. Abychom se na sebe zase napojily. Aby, aby aby........
Chcete se jen tak mazlit s miminkem a setkávat s dalšími maminkami, aniž byste nutně musely masírovat doma? Pak si zajděte na některé ze setkání u masáží, která se konají v řadě herniček a mateřských center. Je to krásně strávený společný čas.
Láká vás poznat masáže hlouběji, naučit se je a věnovat se jim doma, pravidelně, v klidu? Cítíte, že vaše miminko je potřebuje? Pak si určitě zajděte nejdřív na kurz, vyhnete se klikaté cestě, kterou jsem si prošla já s Julinkou, a u masáží vytrváte.
Julinka cestovala na svět docela hezky. Po celou dobu porodu jsem byla klidná, cítila se, ač to zní neuvěřitelně, velmi příjemně, jako v tranzu. Porod jsem si užívala. Pak ale přišla nevrlá porodní asistentka, houkla na mě, že něco dělám špatně (odpočívala jsem zrovna, když ona chtěla, abych to mimino už konečně porodila) a já se jako správná premiantka zalekla, že nebudu dokonalá. Vytrhla jsem se z onoho krásného rozpoložení a kontrakce se poroučely.
Po jemné, velmi přátelské manipulaci od vlídné lékařky jsem nakonec souhlasila s podáním oxytocinu, ač jsem toužila po přirozeném porodu.
A zřejmě jsem dostala větší dávku, než jsem měla, protože si narození své holčičky vůbec nepamatuju. Cítila jsem jen obrovskou černou vlnu bolesti a pak jsem už slyšela volat, že miminko je na světě. Manžel tvrdí, že ze mě malá úplně vyletěla. Tady někde vidím počátek jejího neklidného založení. Prostě její cestu z bříška ukončili až příliš naráz a nešetrně.
Byla nádherná, voňavá, úžasná...a absolutně netrpělivá. Zlobila se u jídla, málo spala, byla totálně neodložitelná. Chtěla se pořád jen chovat, kočár nesnášela, spala hlavně u prsa. Později jsme si zažily období špatného přibírání, bojkot kojení a téměř ztrátu laktace. Vše jsme nakonec překonaly, znovu se rozkojily, i usínat se Julinka naučila a dnes je z ní moc šikovná budoucí školačka. Ale zpětně vidím, že byla ideální kandidátkou na baby masáže. A je mi líto, že jsem tehdy ještě nevěděla, jak na to. Třeba bychom se některým potížím vyhnuly, nebo je aspoň snadněji překonaly.
Masírujeme. Nebo ne?
Na kroužek masírování jsem začala chodit, když byly Julince tři měsíce. Snášela to většinou v pohodě, někdy jsme masírovaly celou dobu, jindy jsme zvládly namasírovat jen část tělíčka a pak už nechtěla. Ale celkově jsem z toho měla krásný pocit.
Protože jsem si tahy masáže zapamatovala (možná i zapsala, už ani nevím, ale podobá se mi to), nadšeně jsem si jednoho krásného odpoledne nachystala doma na zemi ležení, přinesla si olejíček, kterým jsem Julinku mazala po koupání, a pustila se do práce. A ouha, miminko nespolupracovalo! Plakalo, propínalo se a kroutilo, chtělo cokoliv, jen ne masáž. Po pár pokusech jsem to tehdy zklamaná zabalila.
Pak jsem to doma zkusila ještě nekolikrát a občas se povedlo, hlavně v rychlosti večer po koupání, ale když jsem si udělala odpoledne prostor na pořádné masírování, nešlo nám to.
Tak jsem to bohužel vzdala.
Když byla Juli větší, částečně jsme se k masírování vrátily. Poté, co jsem si udělala masérský kurz, ode mě začala masírování dokonce vyžadovat.
Zase jsem se pro masáže dětí nadchla a nakonec, ve druhém měsíci druhého těhotenství, si udělala lektorský kurz baby masáží. Tam jsem poznala své chyby a jejich řešení a tyto znalosti teď ráda předávám klientkám na kurzech baby masáží nejen v Porubě.
Syna jsem pak masírovala hned v porodnici, už vyzbrojená know how, a funguje to úplně jinak. I syn je jiný. Mnohem klidnější, uvolněnější, vždycky líp usínal, má daleko menší problémy s atopickým ekzémem než Juli. Samozřejmě, že každé dítko je jiné, ale vidím, že pravidelné večerní masáže jeho pohodářství pomohly.
Tak k čemu tedy ty masáže jsou
Julinka s jejím neklidem by z pravidelného masírování rozhodně profitovala. Masáže totiž mají spoustu super účinků. V jejím případě tyto:
Harmonizace. Masáže miminek prokrvují orgány, a tím se k nim dostává výživa, orgány lépe fungují a celá fyzická schránka miminka se vylaďuje. Jako dělané pro dětičky neklidné, které se ve svém těle necítí úplně dobře, v období překotného růstu apod.
Relaxace. Masáže přinášejí uvolnění jak tělíčka, tak dušičky. Moje pediatrička to sice nikdy nepotvrdila, ale měla jsem pocit, že Julinka je lehce hypertonická. Ne, že by se vysloveně propínala do luku, ale byla vždycky pevná a v mírném svalovém napětí. Po masáži se v těch pár případech, kdy jsme měly úspěch, vždycky uvolnila.
Léčení dušičky. Masáže také pomáhají uvolnit u dětí porodní trauma. Projevuje se to usedavým pláčem, jako když se protrhne přehrada. Může to přijít hned při prvním pokusu nebo až s odstupem při pravidelném masírování. Julinka skupinové lekce snášela líp, protože masáž nebyla tak intenzivní. Ale doma, kde se cítila v bezpečí, plakala. A já, neznalá věci, jsem raději masírování odložila...
Lepší spánek. Masáže pomáhají k usínání, spánek bývá také hlubší a kvalitnější. Tady není co dodat, že?
Láska. Masáže dodávají dětátku pocit, že je milováno, že je v bezpečí, že o něj někdo pečuje. Což přispívá k uklidnění a odplavení stresu.
Sebejistota. A nakonec, když se do toho dostaneme, masáže dodají rodičovské sebevědomí i maminkám. Co bych za to dala, ve chvílích, kdy jsem brečela únavou z toho, že nevím, jak své holčičce pomoct, aby se cítila líp. Aby se zase klidně napila mlíčka. Aby spinkala. Abychom se na sebe zase napojily. Aby, aby aby........
Chcete se jen tak mazlit s miminkem a setkávat s dalšími maminkami, aniž byste nutně musely masírovat doma? Pak si zajděte na některé ze setkání u masáží, která se konají v řadě herniček a mateřských center. Je to krásně strávený společný čas.
Láká vás poznat masáže hlouběji, naučit se je a věnovat se jim doma, pravidelně, v klidu? Cítíte, že vaše miminko je potřebuje? Pak si určitě zajděte nejdřív na kurz, vyhnete se klikaté cestě, kterou jsem si prošla já s Julinkou, a u masáží vytrváte.
Komentáře
Okomentovat