Milý Kocourek Modroočko v Divadle loutek
Zamířily jsme do Divadla loutek, kde hráli Kocourka Modroočka. Bylo vyprodáno a, jak se později ukázalo, není divu.
Hra vychází z dětské knihy Josefa Koláře, známá je také večerníčková verze s krásnými pletenými postavami. Do divadelní podoby příběh převedl Petr Prchal, o písně se postaral Marek Eben.
Foto Divadlo loutek, www.dlo-ostrava.cz |
Titulní hrdina čte ze svého deníku o tom, jak dospíval z malého, naivního a nemotorného koťátka v mladého kocoura, který už ví, jak to v kočičím světě chodí. Seznámí se s křečkem, krtkem i žížalou, své ho naučí kočka Zelenoočka, kocouří frajer Bělofous Zrzunda i obávaný Natrhouško. Nakonec se zamiluje do mladé Kiki a narození jejich koťátek oslaví se všemi kočkami pořádným kočičím jazzem za svitu misky s mlékem -- tedy vlastně měsíce.
Důležitou roli hrají písničky. Jsou inteligentní jak po textové, tak po hudební stránce, ale děti si je přitom snadno zapamatují. Mě najazzlé melodie a poetické texty nadchly a Julinka si je prozpěvovala ještě i druhý den.
Předlohu o kočičkách zpracovali v Divadle loutek na úrovni. Pro děti sice nechybělo trochu toho pitvoření a přehrávání, ale jen tam, kde to mělo své opodstatnění, např. když byl Modroočko ještě celý nemotorný a hloupoučký. Ani dospělý divák se při těchto scénách nemusel cítit trapně. Naopak milostné duety byly podány velmi citlivě a jemně a bitka mezi Modroočkem a Natrhouškem byla komická i napínavá od začátku do konce.
Foto Divadlo loutek, www.dlo-ostrava.cz |
Herci byli ve zvířecích rolích přesvědčiví, Kiki trochu bojovala se zpěvem, ale vzhledem k tomu, že sólových partů neměla tolik, to moc nevadilo. Příjemným zpestřením byli muzikanti v kočičích převlecích přímo na pódiu. Líbily se mi kostýmy i scéna v podobě velké kočičí prolézačky s pelíšky a nezbytné projekce měsíce.
Co je pro mě důležité, Julinka se během představení bavila, stejně jako ostatní děti. Dění bylo pro ně srozumitelné, vtipy vyvolávaly smích, malí diváci byli zapojeni do příběhu dotazy z pódia, pomáhali, radili a fandili Modroočkovi i ostatním kočkám. Představení v nás zanechalo ty nejlepší dojmy, je velmi milé pro dospělé a zábavné pro děti, od čtyř let určitě, u mladších záleží, jak jsou zvyklí. Návštěvu doporučuji nejen těm, kdo mají rádi kočičky.
Třešničkou na dortu bylo zmíněné posezení ve dvou u zákusku.
A teď už se těšíme na další kulturu, nejpozději za měsíc.
Komentáře
Okomentovat